Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zákon o Národním parku Šumava

náhled obrázku

Stanovisko ČSOP k návrhu Zákona o národním parku Šumava, předloženému Plzeňským krajem

18.3.2013

 

Poslanecká sněmovna v současné době projednává návrhu zákona o Národním parku Šumava, předloženého Plzeňským krajem. Tento návrh považujeme za velmi špatný. Níže uvádíme jen několik nejzásadnějších důvodů; různých pochybných či sporných ustanovení je v návrhu mnohem více.

Národní park se zřizuje primárně z důvodů ochrany přírody, vzácných druhů rostlin a živočichů, unikátních přírodních společenstev, probíhajících přírodních procesů. Pro jejich uchování budoucím generacím, pozorování, poznání. Z toho plyne, že veškeré aktivity v národním parku by měly být podřízeny těmto cílům, jinak nemá smysl národní park vůbec zřizovat. Je jasné, že pokud – tak jako na Šumavě – jsou součástí národního parku i obydlené obce, není možné rozvoj těchto obcí zastavit, musí zde platit nějaký zvláštní režim. Jejich „rozvojová území“ však musí být jasně definována. Není možné, aby zákon o národním parku dával na roveň jako jeho poslání cíle ochrany přírody s (neomezeným) rekreačním využitím či rozvojem územně samosprávných celků (viz § 1, odst. 1), aby umožňoval výstavbu na většině území národního parku (§ 8, odst. 2, § 13, odst. 2), v omezené míře dokonce i v jeho nejcennějších částech (§ 8, odst. 1). Není možné, aby případný vliv nejcennějších prvních zón na okolí se řešil na území těchto zón (§ 4, odst. 4); standardní praxe národních parků všude na světě je taková, že do I. zón se nezasahuje a k ochraně „vnějšího světa“ před jejich případným vlivem – a zároveň ochraně těchto zón před vlivem okolního světa - slouží zóny druhé (v pojetí navrhovaného zákona zóny třetí).

Klíčovou, v případě Šumavy často diskutovanou otázkou je péče o lesy. § 9, který toto v návrhu zákona řeší, působí značně zmatečně a de facto podřizuje péči o lesy v národním parku lesnímu zákonu, který je ovšem psán pro lesy hospodářské, nikoli pro lesy, v nichž hlavním cílem je ochrana „dochovaných horských ekosystémů ve všech fázích vývoje“, jak správně uvádí § 1, odst. 2 tohoto návrhu.

Předpokládané vyjmutí veškeré péče o pozemky v národním parku z kompetence Správy a její převedení na k tomu zřízenou obecně prospěšnou společnost (§ 12)  je konstrukcí velmi zvláštní, odporující všem dosavadním, praxí ověřeným zvyklostem, právně spornou (zákon 248/2005 o obecně prospěšných společností nezná možnost, že by zakladatelem o.p.s. mohla být organizační složka státu) a dle našeho názoru nefunkční. Nevidíme v ní jiný smysl, než buď předem vyjádřenou nedůvěru v jakoukoli budoucí Správu národního parku nebo snahu o obejití standardních mechanismů rozhodování o zakázkách v národním parku v čísi prospěch. Nedokážeme si představit, jak by Správa parku mohla faktickou správu bez vlivu na realizaci managementových zásahů vykonávat (byť zákon předpokládá, že Správa by měla být zakladatelem této o.p.s. – pomineme-li výše uvedenou právní nemožnost takové varianty -, zároveň určením složení správní rady omezuje její vliv v podstatě na nulu).

Problematika Šumavského národního parku je složitá a samostatný zákon o Šumavském národním parku by byl jistě prospěšný. Ovšem takový, který respektuje základní mezinárodně uznávaná pravidla pro fungování národních parků, slouží skutečně ochraně toho cenného, co na Šumavě je, a nevytváří naprosto odlišné režimy pro fungování jednotlivých národních parků u nás. Současný návrh jde zcela proti těmto principům, a proto je třeba důrazně požadovat jeho zamítnutí.

Sněmovní tisk č. 435 návrh zákona o Národním parku Šumava