Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kniha o Šumavě, která se nelíbí kmotrům a některým politikům

 

Vědci vydali knihu o Šumavě, některým politikům a kmotrům se prý nebude líbit.

kniha_lesy_sumavy_kurovec_a_ochrana_prirody.png

V úterý 13.11.2012 byla slavnostně pokřtěna kniha „LESY ŠUMAVY, LÝKOŽROUT A OCHRANA PŘÍRODY“, na které se autorsky podíleli Prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., Ing. Karel Matějka, CSc., a RNDr. Petr Doležal, PhD., vědci dlouhodobě se zabývající problematikou vývoje šumavské přírody. Kniha z vydavatelství Karolinum představuje pohled vědců také na problematiku kůrovce, která byla v posledních letech v médiích hojně využívána v rámci střetů různých zájmových skupin. 

„Tato kniha přináší vědecky podložená fakta o šumavské přírodě, bez účelových zkreslení a pro média vytvořených fikcí. Myslím, že některým politikům a kmotrům se líbit nebude,“ říká předseda Stínové vědecké rady NPŠ Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc., který na křtu knihy promluvil.

Kniha „LESY ŠUMAVY, LÝKOŽROUT A OCHRANA PŘÍRODY“ vychází v době, kdy Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) Českou republiku vážně varuje, že odebere Šumavě mezinárodní statut národního parku. 

„Správa Národního parku Šumava a ministerstvo životního prostředí se snaží prosadit další marginalizaci ochrany přírody v národním parku budováním velkých farem, plánovanou stavbou sítě elektrických vláčků, stavbou lanovek a sjezdovek či prodejem dřeva, které mělo zůstat v lese k zetlení. Lacině se snaží vytvořit na Šumavě něco nového a atraktivního, ale ničí při tom to, co je na Šumavě unikátní. Její přírodu. Šumava je místem, kde příroda ukazuje svoji schopnost existovat nezávisle na člověku, jeho přáních a představách, jak mají přírodní děje vypadat a fungovat,“ popisuje situaci na Šumavě Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc.

Mezinárodní unie pro ochranu přírody IUCN ve svém dopise z 25. 9. 2012 konstatuje, že pokud bude pokračovat dosavadní trend oslabování ochrany přírody, který má být dokonce zakotven i v novém návrhu zákona o NP Šumava, nemůže NP Šumava zůstat v kategorii II, tedy „národní park“. Ředitel NP Šumava je v dopise upozorňován, že jeho současná vize národního parku se významně liší od doporučení obou misí IUCN, které NP Šumava navštívily.

V dopise je také zdůrazněna skutečnost, že území, které je prioritně spravováno za účelem hospodářského zisku a podpory rozvoje, IUCN nepovažuje za chráněné území a nemá pro něj žádnou kategorii. České republice tak díky odklonu od ochrany přírody směrem k ekonomickému vytěžování Šumavy hrozí mezinárodní blamáž značného rozsahu. 

„Paradoxem je, že Ministerstvo životního prostředí ČR je členem IUCN, avšak ministr Chalupa z nějakých důvodů tyto nežádoucí změny na Šumavě podporuje,“ dodává Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc.

Mezi faktory, které mohou Šumavu v blízké době připravit o statut národního parku, patří i omezování rozvoje bezzásahových území. 

Jeden z autorů právě vydávané knihy, Prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., k tomu říká: „Z našich výsledků vyplývá, že na Šumavě je v horizontu 15 let možno převést do I. zóny zhruba 40% plochy parku.“ 

Pro srovnání je možné uvést, že sousední Národní park Bavorský les, bude mít v té době, tedy roce 2027, celých 90 % bezzásahových zón. 

„Pokud by na Šumavě bylo v roce 2027 oněch 40 % bezzásahových zón, a odborné studie dokazují, že to je zcela reálné, potom by Šumava, společně s NP Bavorský les, mezinárodní kategorii národní park bez problémů splnila. Takový návrh zonace Národního parku dlouhodobě prosazuje i Stínová vědecká rada NPŠ, ale bohužel zatím vítězí opačné zájmy,“ vysvětluje Hruška. 

Zástupci Stínové vědecké rady NPŠ u příležitosti vydání knihy vyzvali odpovědné činitele, aby zajistili tvorbu takových legislativních a správních (plán péče) podkladů pro ochranu přírody, které jsou v souladu s nejnovějšími odbornými poznatky a mezinárodními principy.

Takový postup bude dlouhodobě efektivní i z ekonomického hlediska. Pokud by Šumava ztratila statut národního parku (dle kategorie II IUCN), určitě by se to promítlo do snížení návštěvnosti regionu.

 

O Stínové vědecké radě Národního parku Šumava

Stínová vědecká rada Národního parku Šumava (SVR) má aktuálně 22 členů a vznikla v březnu 2011 jako reakce na rozhodnutí ředitele NPŠ PhDr. Jana Stráského potlačit názory vědecké části dosavadní Rady NPŠ. Rada je složena z předních českých vědců a odborníků z různých oblastí. Její základ tvoří přírodovědci a lesníci, kteří působili v Radě NPŠ a na protest proti účelovým změnám, které provedl Jan Stráský, z ní abdikovali. Členy jsou ale i další vědci, kteří se problematikou Šumavy dlouhodobě zabývají.

SVR si jako cíl dala nezávislé průběžné hodnocení činnosti Správy NPŠ a přinášení objektivních informací o fungování ekosystémů národního parku. Členové SVR jsou také připraveni pomáhat vědeckými argumenty ochraně přírody, státní správě či vysvětlovat problematiku médiím. Jsou připraveni diskutovat o ochraně šumavské přírody s politiky, podnikateli i milovníky přírody, tedy se všemi, kterým není osud Šumavy lhostejný.